Kurz J. Codex Vaticanus 3. Slavicus glagoliticus. Tomus II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1955

OBSAH

Uvod vydavatelův
Seznam evangelijních čtení v kodexu obsažených
Seznam evangelijních čtení, která v kodexu Assemanově obsažena nejsou
Corrigenda
Text v cyrilském přepise s poznámkami

O evangeliář, pocházející pravděpodobně z konce 10. nebo ze začátku 11. století. Mezi cirkevnoslovanskými památkami stejného obsahu (evangeliáři) zaujímá nepochybně první místo. I když je text v něm obsažený opisem prvopisu, a to dokonce nepochybně již několikátým, přece jen nám zachoval v své podobě značně věrný obraz nejstarší bohoslužebné knihy slovanské přeložené Konstantinem-Kyrilem před jeho odchodem na Moravu pro jeho tamní působení. Podle slov věrohodného pramene, života Konstantinova, složeného v jazyce staroslověnském nedlouho po apoštolově smrti, začal totiž Konstantin po sestavení písma psáti slova evangelia iskoni bě slovo i slovo bě u boga, i bодъ bě slovo, i pročaja (na počátku bylo slovo a slovo bylo u Boha a Bůh byl slovo a tak dále). To je začátek evangelia Janova, kterým se počínal evangeliář byzantské církve, a to jsou slova, kterými se začíná text také v našem kodexu.
Význam studia paleografických, jazykových i textových vlastností tohoto starobylého rukopisu byl dávno poznán a potvrzen jak v speciálních pracích, tak i v souhrnných dílech o staroslověnském jazyce a o hlaholské paleografii. Ale plné a všestranné monografické zpracování všech otázek s kodexem spojených dosud nemohlo být provedeno, a to pro nedostatečnost a nepřesnost starších vydání. <…>
Kodex Assemanův vydán byl dříve již dvakrát, po prvé písmem hlaholským, po druhé latinkou.
(ÚVOD VYDAVATELŮVI. Význam kodexu, potřeba jeho nové edice, charakteristika starších vydání, vydání fototypické)