О формате djvu

Синайский евхологий, Синайский требник, Синайский служебник

Евхологий синайский

[Синайский евхологий, Синайский требник (Евх) и Синайский служебник (Служ)]

106 пергаменных листов глаголического письма, датируемых XI в. и содержащих в большей своей части неполный перевод (с греческого и древневерхненемецкого) Требника, т. е. книги молитв и специальных церковных служб на разные случаи жизни, а также Заповедей святых отцов (перевод с латинского) и три листа литургического служебника (перевод с греческого) (Служ). Рукопись нашел архимандрит Порфирий Успенский в 1850 г. в монастыре св. Екатерины на Синае, где Евх хранится и в настоящее время, кроме трех листов (Служ), которые П. Успенский и Н. П. Крылов увезли в Россию; из них два листа хранятся в Публичной библиотеке им. М. Е. Салтыкова-Щедрина в Ленинграде (шифр глаг. 2), третий лист — в библиотеке Академии наук СССР в Ленинграде (под шифром 24,4. 8). Первое издание памятника (в кириллической транскрипции) осуществил Л. Гейтлер, позднее Я. Фрчек. Последнее издание — фототипическое воспроизведение текста и его кириллическую транскрипцию — осуществил Р. Нахтигал; недавно найденные листы рукописи опубликованы в книге I. С. Tarnanidis (см. в Син).

Издания

  1. R. Nahtigal. Euchologium Sinaiticum. I. Fotografski posnetek; II. Tekst s komentarjem, Ljubljana, 1941—42;
  2. L. Geitler. Euchologium. Glagolski spomenik manastira Sinai brda. Zagreb, 1882;
  3. J. Frček. Euchologium Sinaiticum. Texte slave avec sources grecques et traduction française.— «Patrologia Orientalis», t. 24, fasc. 5, Paris, 1933; t. 25, fasc. 3, Paris, 1943;
  4. I. С. Tarnanidis. The Slavonic manuscripts discovered in 1975 at St. Catharine's Monastery on Mount Sinai. Thessaloniki, 1988; Цветные фотокопии нескольких листов, найденных 1975 г.;
  5. Образцы рукописи | Образец издания | Альбом

Литература

  1. L. Geitler. Die albanesischen und slavischen Schriften. Wien, 1883;
  2. И. Д. Мансветов  Euchologium Glagolski. Spomenik monastira Sinai brda. Izdao D-r Lavoslav Geitler. U Zagrebu. 1882. (Древнейший Славянский требник. изданныи г. Гейтлером по рукописи, находящейся в Синайской библиотеке) // Прибавления к Творениям св. Отцов 1883. Ч. 32. Кп. 1. С. 347-390 (1-я пагин.);
  3. R. Jarosiewicz. Über das Euchologium Sinaiticum.— «Sprawozdania dyrekcji c-k. wyższego gimnazyum w Kołomyi za 1888»;
  4. P. Lang. Jazykovědecký rozbor Euchologia Sinajského.— «Zprava gymn. v Příbrami za léta 1888, 1889, 1890»;
  5. V. Vondrák. Althochdeutsche Beichtformeln im Altkirchenslavischen und in den Freisinger Denkmälern.— AfslPh, 16, 1894, 118—132;
  6. Его же. Zachodnio-europejskie postanowienia pokutne w języku cerkiewno-słowiańskim.— «Rozprawy Wydziału filologicznego Polskiej Akad. um.», XL, Kraków, 1904, 1—67;
  7. R. Nahtigal. Starocerkvenoslovanski evhologij.— «Razprave», II, Ljubljana, 1925, 221—228;
  8. N. van Wijk. Zur Vorgeschichte zweier altkirchenslavischer Sprachdenkmäler. I. Suprasliensis. II. Euchologium Sinaiticum.— AfslPh, 40, 1926, 265— 278;
  9. St. Słoński. Index verborum do Euchologium sinaiticum. Warszawa, 1934;
  10. L. Grafenauer. Karolińska kateheza ter izvor Brižinskih spomenikov in Ćina nadъ ispovědajoštiimb sę.— «Razprave Znanstvenega društva u Ljubljani, 13, Filološko-lingvistički odsek, 2, 1936;
  11. Его же. Starobavarska (Svetoemmeramska) molitev v starem slovenskem csl. jeziku.— «Slovenski jezik. Glasilo Slavističnega drustva». I. Ljubljana, 1938, 8 и след.;
  12. R. Trautmann. Zum Euchologium Sinaiticum.— ZfslPh, 17, 1941, 52—59;
  13. H. С. Державин. Euchologium Sinaiticum. К вопросу о времени происхождения памятника.— В кн. Н. С. Державин. Сборник статей и исследований в области славянской филологии. М.— Л., 1941, 215—231;
  14. J. Frček. К textové kritice Sinajského euchologia. Řeholní rituál.— «Slavia», 18, 1947—48, 31—46;
  15. T. Repp. Zur Kritik der kirchenslavischen Übersetzung des St. Emmeramer Gebets im Euchologium Sinaiticum.— ZfslPh, 22, 1953, 315—332;
  16. J. Hahn. Der Imperativ raci im Euch Sin.— «Münchener Beiträge zur Slawenkunde», München, 1953, 124—136;
  17. A. Vaillant. L'Eucologe du Sinaï. Particularités de la langue du texte.— «Byzantinoslavica», 21, 1960, 75—87;
  18. A. E. Карлинский. Древневерхненемецко-старославянская билингва из Синайского требника.— «Тезисы докладов, предназначенных для обсуждения на 1-й Всесоюзной конференции по вопросам славяно-германского языкознания», Минск, 1961, 79—82;
  19. A. Dostál. L'Eucologe Slave du Sinai.— «Byzantion», 36, 1966, 41—50;
  20. F. Sławski. Modlitewnik Synajski.— «Słownik starożytności Słowiańskich», 3, № 1, 1967, 272—273;
  21. A. E. Карлинский. Старославянская версия Сант-Эммерамской молитвы.— В кн.: «Типология и взаимодействие славянских и германских языков». Минск, 1969, 135—161;
  22. Ст. Кожухаров. Едва редакция на поместения в Синайския молитвеник чинъ надъ исповѣдаѭщимь сѧ в пергаментен препис от края на XIII в.— Сб. «Константин-Кирил Философ». София, 1969, 349—368;
  23. Z. Kurzová. Význam a užívání imperativu v Euchologiu Sinajském.— «Studia palaeoslovenica». Praha, 1971, 185—194;
  24. Она же. Atematické imperativy typu daidi v Euchologiu Sinajském.— «Slavia», 1971, 1—8;
  25. An. Nazor. Moshe Altbauer, Psalterium Sinaiticum, an 11th century glagolitic manuscript from St. Catherines's monastery, mt. Sinai;
  26. I. Bujukliev. К charakteristike niektórych hapax legomena v Sinajskom euchologiu.— «ZbornÎk FF UK Philologica», 23—24, 1971—72, Bratislava, 1974, 215—220;
  27. П. Пенкова. Коментариите на Р. Нахтигал към изданието на Синайския евхологий и днешното състояние на проучванията върху паметника.— В кн.: «Nahtigalov zbornik». Ljubljana, 1977, 375—389;
  28. Е. Дограмаджиева. Обстоятелствени изречения в Синайския евхологий.— Там же, 47—67;
  29. В. Džonov. Die angeblichen gotischen Entlehnungen in der altbulgarischen Beichte und im St. Emmeram Gebet.— «Palaeobulgarica», I, 1977, № 3, 60—69;
  30. П. Пенкова. Лексикографическая характеристика Синайского Евхология.— «Советское славяноведение», 1978, № 2, 83—87;
  31. Б. Джонов. Сант-Емерамската молитва и нейното отношение към изповедната молитва от Синайския требник.— «Годишник на Софийския университет. Факултет класически и нови филологии», 74/3, 1984, № 3;
  32. В. Андреева. Старобългарската изповедна молитва от Синайския требник и нейното старонемско съответствие — Сант-Емерамската молитва. Сравнително-стилистичен анализ.— «Старобългарска литература», 17, 1985, 85—97.
  33. M. Bakker. The New Testament Lections in the Euchologium Sinaiticum. — Polata Knigopisnaia: Volume 25-26 (Dec. 1994)
  34. П. Пенкова. Речник-индекс на Синайския Евхологий. София, 2008 (Представянето)
  35. Т. Афанасьева. Cинайский Евхологий на фоне славянской традиции Евхология XIII-XV вв. (по материалам российских рукописных фондов).
О Киев и Евх см. также в работах более общего характера:
  1. J. Vajs. Indoles liturgiae Slavicae, cuius ritus fuerit liturgia Slavica a ss. Constantino et Methodio introducta, orien-talis ne an occidentalis.— «Acta VII conventus Velehradensis», Olomouc, 1937;
  2. J. Vašica. Slovanská liturgie sv. Petra.— «Byzantinoslavica», 8, 1939—1946, 1—54; F. Grivec. Ritus Liturgiae Slavicae.— «Acta Academiae Velehradensis», 17, 1941;
  3. Д. Чижевский. К вопросу о литургии св. Петра.— «Slovo», 2, 1953;
  4. S. Smržík. The Glagolitic or Roman-Slavonic Liturgy.— «Séries Cyrillomethodiana», vol. 2. Slovak Institute Cleveland-Rome, 1959;
  5. M. Lacko. The Cyrillo-Methodian Origin of the Byzantine-Slavonic and the Roman-Slavonic Liturgy.—« Slovak Studies, III, Cyrillo-Methodiana», Rome, 1963, 79—87;
  6. L. Pokorný. Liturgie pěje slovansky.— Сб. «Solunsti bratri», Praha, 1962, 158—191;
  7. Его же. Die slawische cyrillo-methodianische Liturgie.— C6. «Sancti Cyrillus et Methodius». Praha, 1963, 118— 126;
  8. Р. Якобсон. Тайная служба Константина Философа.— «Zbornik radova Bizantološkog instituta», knj. VIII, I. Mélanges Georges Ostrogorsky. Beograd, 1963, 153—166;
  9. F. Zagiba. Einige grundlegende Fragen des Cyrillo-Methodianischen liturgischen Gesanges.— «Sbornik prací fil. fak. Brno, F9, 1965, 403—415;
  10. A. Dostál. The Origins of the Slavonic Liturgy. «Dumbarton Oaks Papers», 19, Washington, 1965, 67—87;
  11. J. Vašica. Slavische Petrusliturgie.— «Anfänge der slavischen Musik». Bratislava, 1966, 23—34;
  12. E. Koschmieder. Wie haben Kyrill und Method zelebriert?—«Anfänge der slavischen Musik», Bratislava, 1966, 7—22;
  13. J. Laurenčík. К otázce slovanské liturgie sv. Petra.— «Studia palaeoslovenica», Praha, 1971, 201—214;
  14. V. Tkadlčík. Byzantinischer und römischer Ritus in der slavischen Liturgie.— «Wegzeichen. Festgabe zum 60. Geburtstag von H. M. Biedermann». Würzburg, 1971, 313—332;
  15. Б. Чифлянов. Богослужебният чин, проведен от св. братя Кирил и Методийв началото на тяхната Моравска мисия.— «Годишник на Духовната акад. «Св. Климент Охридски», т. XXII (XVIII) за 1972—73 г., София, 1976, № 4, 225—385;
  16. V. Tkadlčík. Slovanská liturgie svatého Petra.— «Duchovni pastyr», XXVI, 13—14, 22—26;
  17. Его же. Byzantský a římský ritus ve slovanské bohoslužbě.— «Duchovni pastyr», XXVII, 1978, 4—10;
  18. V. Konzal. Die Entwicklung der byzantinischen Liturgie und die Slaven.— «Beiträge zur byzantinischen Geschichte im 9.— 10. Jahrhundert». Praha, 1978, 283—299.
  19. В качестве вспомогательной литературы: Gratz Lorenz Clemens. Euchologium Graeco-Latinum: complectens pias preces, meditationes hymnosque sacros. (Campoduni, 1838);

Hosted by uCoz